Jdi na menu | Jdi na obsah | Návštěvní kniha

ADÉLKA

Ich Adélka Brown Flower, In Memoriam 2011

Tak to je moje Adélka.  narozená 26. září 1996, zemřela 5. srpna 2011.

Vážení přátelé, skoro 15 let společného života s tímto úžasným čtyřnohým společníkem, se kterým jsme po výstavách objezdili Evropu. Spousta pohárů a titulů, diplomů, ve třech letech Národní šampion Polska, Slovenska a ČR a nakonec i titul nejvyšší, Mezinárodní interšampion krásy. Jedna z nejkrásnějších hnědých pudlic široko daleko, poráželi jsme importy z Ruska, USA, Německa a já nevím, co všechno ještě. Ale jak to tak v tom našem lidském světě chodí, párkrát nás doma naši rozhodčí podrazili a to opravdu zvířeti nevysvětlíte, tu hromskou povahu člověka, a tak jsme po výstavách přestali jezdit.

Zažili jsme spolu, ale i tak, spoustu pěkného, hodně radosti, ba i slzičky mi tekly, kolikrát tou radostí z nádherných okamžiků. V životě jsem prožíval i období, kdy to byla právě ona, kdo mne podržel nad vodou když mi bylo nejhůř a na rozdíl od člověka, když přijdete domů, pes Vás přivítá vždycky. Měl jsem to štěstí, že jsme se v tomto životě setkali a že jsem si ji mohl na výstavy i upravovat a ona mi dělala radost tím, že tu nastříhanou krásu uměla prodat. Takže jsem byl v životě profesí i pudlí kadeřník a věřte mi, stálo to za to. Měl jsem to štěstí, že jsem si ji vybral, naprosto ušlechtilou a výjimečnou osobnost, která se stala součástí mojí osobnosti, která tesknila, když jsem nebyl doma, a která přesně věděla, když přijdu domů, jakou mám momentálně náladu.

A byl to také můj poslední pudlíček v tomto mém životě, který mne na cestě mým životem provázel... Psí život je příliš krátký na to, abych se s tím dokázal smířit.

A náš osud se naplnil v pátek 5.8. 2011, dva dny před výročím úmrtí mého brášky, kdy po 9té hodině ráno, opustila její ušlechtilá duše tento svět a odletěla mi do nebíčka,...moje psí holčička mne opustila, ale stejně už navždy zůstane se mnou, protože na tak ušlechtilou osobnost, naší frajerku Adélku, se zapomenout nedá. ... Psí život je příliš krátký na to, abych se s tím dokázal smířit. Tohle opravdu nebyl pes, před ušlechtilostí její duše, při pohledu na místo, jejího odpočinku, se jí každý den pokloním. Stále cítím, jak krásně voněla její kůže, vidím tu eleganci pohybu a její mandlové oči. A když slyším šampiony od kapely Queen, vzpomenu si vždycky na to, jak jsme vyhrávali Best Show a tleskala nám celá Evropa.

Napsal FallconFallcon - Upraveno dne 2011-09-15 19:59:47 (počet zobrazení 11293x)