Publikace > Kruhy v obilí pohledem biotronika léčitele
S podrobným rozborem obrazců v lokalitě Podorlicka
Autorem této útlé, nicméně velmi zajímavé a na informace bohaté publikace je známý ostravský biotronik a léčitel ing.Františka Libica. A je docela příznačné, že toto své dílko vydal v roce 2004 právě v UFO klubu Záblesk v Jaroměři, který se již řadu let neúnavně zabývá průzkumem agrosymbolů ("crop circles" - CC) zejména na našem území a jemuž se za tu dobu podařilo shromáždit bohatý faktografický materiál.
Publikace je o to cennější, že nepředstavuje nějakou kompilaci údajů vyčtených z jiných knih, ale autor vychází především z poznatků získaných při svých vlastních experimentech a zkoumání. V díle uvádí výsledky svého bádání, aniž by se snažil vytvářet pro dané jevy nějaké hypotézy a hledat vysvětlení za každou cenu. Tato práce také zdaleka nepředstavuje nějaký ucelený pohled na celou složitou problematiku biofyzikálních, geofyzikálních, informačních a jiných projevů CC, ale zůstává otevřeným souborem dosažených výsledků, který přímo vybízí k pokračování a k dalšímu ověřování a doplňování získaných poznatků.
Autor se vyhýbá i otázkám vzniku CC, které jsou v kontextu jeho práce nepodstatné, a rozlišuje dva druhy CC: Jednak ty, jež vznikly prokazatelně (více nebo i méně) vědomou činností člověka, ať je její motivace jakákoli, a jednak ty, u kterých nelze jednoznačně prokázat způsob vzniku a jež mohou být produktem různých fyzikálních, bioenergetických, informačních a jiných sil pozemského nebo i nezemského původu.
Zde bych chtěl zdůraznit, že pouhé prohlášení "cirklmejkrů", že danou agroformaci vytvořili a ani praktická ukázka, že toho jsou schopni, nemůže být považováno za důkaz. K tomu je třeba přímého svědectví důvěryhodných osob, nezpochybnitelná obrazová dokumentace (fotografie, videozáznam) apod. Takových důkazů ovšem existuje velmi málo.
Autor vychází ze svých vlastních zkušeností a dokládá, že dokáže rozlišit nepravé CC vzniklé mechanickou činností člověka (vyšlapání, vyválení, prknem, provazem apod.) od kruhů tzv. pravých, a to zejména na základě detekce jistých energetických vlastností těchto formací.
Skutečnost, že u pravých CC detekuje jisté shodné energetické charakteristiky, které naopak chybí u falsifikátů, lze považovat za důkaz, že při vzniku těchto pravých CC působily nějaké jiné energetické a informační toky, než jen vědomá snaha "cirklmejkrů" vytvořit falsifikát. Vůbec není důležité, jestli to jsou energie běžně známé nebo k jejich určení nedošlo. Autor se dokonce vyhýbá i takovým zavádějícím termínům jako. "kladné" nebo "záporné" energie a hovoří o "energii s jinovými nebo jangovými tendencemi". Tím věc nijak nezamlžuje nejasnými pojmy, jak y mohl někdo namítnout, spíše naopak. Vyhýbá se totiž tomu, aby označoval přesnými termíny to, co dosud (fyzikálně) zcela přesně určené není. Říká jenom to, že v určitém místě vnímá "cosi", nějaký energetický tok, jakousi informaci, zatímco v jiném místě vnímá informaci opačnou. Své opodstatnění nemá ani možná námitka, že se snad jedná o pouhé subjektivní pocity bez reálného základu. Jiná sensitivní osoba totiž může mít v daném místě stejné nebo i jinak subjektivně vnímané pocity, které může vyjádřit jinými termíny. Nezáleží tedy na tom, jaké označení se zvolí, ale důležité je, že sensitivní osoba dokáže na daných místech vnímat různé, "opačné" projevy.
Některým čtenářům nemusí být zcela jasné termíny "morfická resonance", "morfická energetická pole" a zejména "jin a jang". Tím se samozřejmě autor v této útlé publikaci, shrnující především výsledky jeho vlastního bádání, nemůže zabývat bez toho, aniž by rozsah textu neúměrně narostl. S ohledem na to, co bylo řečeno v předchozím odstavci není tento fakt na újmu srozumitelnosti. Existuje obsáhlá literatura zabývající se touto problematikou, kterou jistě autor každému vážnému zájemci rád doporoučí.
Zajímavé a svým způsobem snad i originální je autorovo zjištění rozdílného chování tzv. hartmannových a curryho pásů v pravých a nepravých CC. Jedná se o známé geofyzikální energetické pásy, které tvoří na zemském povrchu pravidelnou síť a jež dostaly jméno po svých objevitelích, jímž byli MUDr. E. Hartmann a MUDr. M. Curry. Tyto pásy jsou známé všem, kdo se setkali s problematikou geopatogenních zon. Jejich detekci umožní i nepříliš výrazná schopnost pracovat s virgulí nebo pendlem stejně jako lze fyzikální pole související s těmito pásy detekovat jednoduchými elektronickými přístroji.
Zjištěné energetické vlastnosti CC naznačují, že při vzniku pravých CC se zřejmě uplatní i vliv geofyzikálního charakteru a zprostředkovaně zřejmě i geologická struktura daného místa.
Autor dospívá k názoru, že poněkud jiná situace je u některých komplikovaných obrazců (typu Chibolton 2001 nebo Sparsholt 2002), kde se zdá, jako by se projevoval vliv jakéhosi "inteligentního tvůrce", projev nějaké informace modifikující účinky fyzikálních podmínek dané lokality. Vznikla by tím vedle nepravých CC a ostatních pravých CC ještě velmi specifická a zajímavá třetí skupina CC.
V souvislosti s energetickými poměry v CC se autor dotýká otázky, že příjemné nebo nepříjemné pocity ve formacích nemusí mít pouze subjektivní charakter, nemusí se vždy jednat např. o autosugescí, ale jde o výsledek přímého působení na bioenergetické pole. To vysvětluje také chování některých zvířat v pravých CC.
V další části publikace se autor podrobně zabývá agrosymboly, které se objevily v letech 1997 až 2003 ve východních Čechách v Podorlicku. Rozbor je doprovázen fotografiemi, do nichž je vkreslen zjištěný průběh energetických pásů, který tak ilustruje předchozí autorovy závěry. Mezi těmito formacemi stojí mimo jiné za zvláštní pozornost asi 2,5 km dlouhá tzv. linie F. L. Věka, která se opakovaně objevuje na stejném místě a jejíž původ není dosud zcela jasný.
Na str.25 dole se při redakci vloudil nadbytečný nadpis "5.6. - CC Dobruška - Domašín 2003". To sice nikterak nesnižuje srozumitelnost textu, ale mohlo by to být dobrou záminkou kritikům z řad skeptiků, kteří se jistě rádi chopí každé maličkosti.
V závěru autor zdůrazňuje, že tuto svou publikaci považuje pouze za dílčí práci, shrnující jeho dosavadní výsledky, po které by měl následovat další výzkum nejen psychotronickými metodami, ale také měření pomocí citlivých fyzikálních přístrojů. Je si tedy jasně vědom svých detekčních možností a nesnaží se uzavírat do nějakého "svého" systému, "svého" učení, na jehož základě by vysvětloval všechny jevy. A právě tento přístup je třeba považovat za velký přínos publikace.
Závěrem lze tedy říci, že tuto publikaci lze doporučit všem, kdo se jakkoli zajímají o problematiku asgrosymbolů, ať prakticky nebo teoreticky. Lze si jen přát, aby byla u čtenářů stimulem další práce: u těch, kdo mají nějaké psychotronické schopnosti, aby je použili ve směru uvedeném autorem, a ti, kdo mají možnost zajistit měření geofyzikálními a jinými přístroji, aby rovněž využili této možnosti.
JUDr. Jiří Kult
Fallcon - Upraveno dne 2007-08-26 23:48:24 (počet zobrazení 1899x)